Tisková zpráva vydaná u příležitosti 2. perštýnského sousedského setkání
Liberec – Perštýn, 21. května 2025
Setkání na Perštýně ukázalo: historie nás zajímá, ale potřebujeme jasný plán
Ve středu 21. května 2025 se v liberecké restauraci Formanka uskutečnilo sousedské setkání věnované záměru vyhlášení městské památkové zóny na území Liebiegova městečka a Domoviny. Akci zorganizovala Místní komise Perštýn s cílem otevřeně představit záměr, naslouchat názorům místních obyvatel a vytvořit prostor pro společnou diskusi.
Setkání se zúčastnilo přibližně 50 obyvatel Perštýna i dalších hostů, kteří využili možnost klást dotazy zástupcům města i odborníkům z oblasti památkové péče. Pozvání přijali zastupitel Lukáš Hájek, zástupci Kanceláře architektury města Liberec i odborníci z Národního památkového ústavu Liberec.
Diskuse se vedla zejména kolem přínosů i možných dopadů vyhlášení památkové zóny pro každodenní život místních obyvatel. Mluvilo se o potřebě jasně formulované strategie rozvoje oblasti, dostupné finanční podpoře pro vlastníky nemovitostí i o ochraně historické hodnoty této jedinečné čtvrti.
Místní komise Perštýn již dříve přijala k navrhovanému záměru své oficiální stanovisko. V něm upozornila na nedostatky předloženého materiálu a doporučila jeho přepracování tak, aby vznikl skutečný strategický dokument zahrnující jasné cíle, časový rámec a plán financování.
Vzhledem k současnému stavu území, kdy Liebiegovo městečko a Domovina po přibližně 80 letech vývoje z velké části ztratily svůj původní historický ráz, vyjádřili členové komise i přítomní občané pochybnosti nad samotným vyhlášením městské památkové zóny bez předchozího doplnění o jasně formulovanou strategii. Ta by měla určit, jakého cíle má být vyhlášením dosaženo a jakým způsobem k jeho naplnění přispěje samotné město.
Zároveň zazněla jednoznačná potřeba vytvořit doprovodné nástroje, jako je například rozvojový fond na vícenáklady spojené s obnovou a opravami v památkové zóně, a rovněž zavést účinný systém odborné pomoci vlastníkům pozemků a nemovitostí při rekonstrukcích a údržbě jejich majetku v souladu s pravidly památkové ochrany.
Občané během diskuze také avizovali, že očekávají, že město bude v péči o tuto lokalitu samo aktivní a půjde příkladem. V současné době však podle jejich vyjádření takový příklad ze strany města postrádají, a proto volají po konkrétních krocích i zodpovědnosti města za objekty a veřejná prostranství, které vlastní.
Účastníci setkání, z nichž většinu tvořili vlastníci nemovitostí v uvažované památkové zóně, zároveň upozornili na to, že vyhlášení památkové zóny pro ně může znamenat významné zkomplikování, prodražení či dokonce znemožnění úprav a oprav jejich nemovitostí. Zazněla i obava, že přestože památkový úřad získá v rámci zóny silné pravomoci zasahovat do stavebních řízení, nejsou zároveň jasně stanovena pravidla jeho postupu, což může vést k nejednotným či subjektivním rozhodnutím.
Účastníci proto doporučili, aby byla předem stanovena transparentní pravidla, podle kterých bude památkový úřad postupovat, a zároveň navrhli, aby byla pro každou nemovitost v území vypracována konkrétní představa ze strany památkového úřadu o její ideální podobě – jako vodítko pro vlastníky i projektanty.
Setkání proběhlo v otevřené a přátelské atmosféře. Podobné formy zapojení veřejnosti do plánování rozvoje městských částí ukazují, že Liberec má šanci být městem, které o své čtvrti pečuje nejen od stolu, ale i s lidmi, kteří v nich žijí.